Pár tipů, když meditace drhne

Ale od začátku. Dobře, meditace vám nejde, jak jste chtěli. To může vypadat různě:

• Vydrželi jste dokonce hodinu sedět, ale teď se cítíte stejně blbě nebo dokonce hůř než předtím.
• Chtěli byste mít perfektní vztahy doma i v práci, ale i když pravidelně meditujete, pořád nejste dost v pohodě, nad věcí a naplnění láskou. Naopak každou chvilku vás někdo vytočí nebo dostane do úzkých.
• Meditace je prostě strašná dřina, necítíte žádný klid, nedokážete se soustředit. Jakmile zavřete oči, ocitnete se pod přímou palbou svých myšlenek a pocitů a nestíháte to sledovat, natož se vracet k nějakému dechu.

To všechno jsou ty úplně nejběžnější frustrace nejen začátečníků. A jsou velice časté – těch, kteří jsou vybaveni výjimečným nadáním, poprvé si sednou a meditace jim jede jak po másle, je naprostá menšina.

1. Čekejte zázraky

Ne, nepřepsali jsme se. To, že nemáte čekat zázraky, jsme všichni slyšeli za svůj život už tolikrát, že opak zní podivně nepatřičně. Když na ošklivou vyrážku dostanete mastičku s doporučením „nečekejte zázraky“, poslechnete. Za chvilku se přestanete mazat a vyrážka se možná nejen neztratí, ale pravděpodobně ještě víc rozleze. Takže my říkáme: čekejte zázraky. Ovšem tak, aby se zázraky mohly skutečně stát, je potřeba jim aspoň trochu pootevřít dveře.

Pro začátek bude stačit udělat si na pár minut pokud možno co největší pohodu. Hodit si nohy na stůl, uvařit dobrý čaj nebo se naložit do horké vany a zapálit svíčky. Zkrátka dejte si někde v tichu svůj oblíbený relax. Počkejte si, až se budete cítit aspoň trochu příjemně a uvolněně, zavřete si oči a zeptejte se sami sebe: „Co chci od meditace?“ Ideálně si představte sebe sama v co nejživějších barvách. Jak vám bude? Jak přesně se budete cítit, až přijde vytoužené štěstí nebo klid? Svůj cíl si můžete i nakreslit, dát do jednoho slova nebo věty a čas od času si ho připomenout.

Vědomí vlastních cílů je čím dál průzračnější a snadnější s tím, jak se naše mysl v meditaci čistí. Takže ze začátku to vůbec nemusí být lehké – proto je užitečné vědět, že naše skutečná vize nás nikdy nebude zatěžovat žádným „měl bych“ ani pocity selhání nebo viny. Naopak je cítit po svobodě a klidu a pomáhá zahnat i frustraci z nedokonalé meditace. Naše cíle se navíc časem mění, vůbec tedy není od věci se sem tam sami sebe zeptat, co vlastně chceme a kam toužíme dojít.

2. Rozmazlujte svou mysl

„Už se nechcem nikdy vracet, tam kde nám bylo mizerně,“ – David Koller dost možná nezpíval o meditaci, ale i tak to vystihl skvěle. Protože meditace klidu je o trpělivých návratech tam, kde je nám dobře, kde se cítíme v bezpečí. Když pro svou mysl takové místo najdeme, bude se tam vracet ráda a naše soustředění a klid porostou. Když se ale budeme nutit vracet se tam, kde se cítíme mizerně, žádný klid z meditace nevydojíme. Soustředění totiž nejde UDĚLAT. Je jako rostlinka, která roste, když ji dobře zalíváme a hnojíme. Ale taháním za stonek nezačne rychleji růst, spíš ji jen poničíme.   

Vaše mysl si rozmazlování zaslouží. Jak na to? Staňte se expertem na svou vlastní mysl a najděte pro ni cestu, která jí nejvíc sedne:

• Většině lidí je dobře u sledování vlastního dechu na břiše nebo na nose. Pokud ve své meditaci trpíte proto, že se moc snažíte všeho si všimnout, zkuste se cíleně zaměřit na hledání toho příjemného a třeba i povolte v označování.
• Vyzkoušejte jiný meditační předmět. Někomu může pro meditaci klidu lépe vyhovovat mettá (meditace dobrotivosti) nebo některá z barev nebo živlů (Dibba-Vihára). K dechu se pak vždycky můžete vrátit.
• Naučte se některou z recitací. Přidejte si k vašemu rituálu třeba kvality Buddhy, Dhammy a Sanghy (učí se na dlouhých meditačních kurzech) nebo Mettá suttu.
• Zkuste meditaci s malou – buddhistickým „růžencem“. Jednoduše posouvejte kuličku po kuličce a na každou z nich si v duchu „přilepte“ některou z kvalit Buddhy, které chcete dosáhnout (bhagavá, araham ad.). Možností je hodně. Mala je skvělá i pro zastavení v rušném dni nebo při zvládání náročnějších období.
• Věnujte se koníčkům, u kterých se dobře soustředíte a které máte rádi. I to se může stát součástí vaší praxe. Jestli běháte nebo cvičíte jógu, víc se vracejte do těla a hledejte to, co je vám příjemné. Někdo zase rád tančí, kreslí, muzicíruje, zahradničí, peče nebo uklízí – může to být opravdu cokoliv, u čeho může vaše mysl jednoduše spočinout a je jí tam fajn. Meditativně prováděné činnosti pak zúročíte v klidnější meditaci.

3. Při úklidu počítejte se špínou

Meditace je práce, která čistí mysl. Od vzteku, úzkosti, smutku, různých posedlostí nebo i hluboko zarytých přesvědčení, která vám komplikují život. Je úplně normální, když se tyto nečistoty objeví právě v meditaci. Záleží pak na tom, jak ostrá je vaše všímavost, abyste dokázali „být nad nimi“ a s lehkostí se vrátili zpátky k dechu. Pak máte vyhráno. Se všímavostí se to ale má stejně jako se soustředěním. Neuděláte ji.  Všimnout si můžete jen toho, čeho si můžete všimnout. Čím víc ale trénujete – podobně jako když se učíte hrát na hudební nástroj – tím víc vaše všímavost poroste a odmění vás klidem čisté mysli. A stačí i pět minut denně, abyste po čase viděli výsledky.

4. Opřete se o přátelství

V meditaci jste sami. Ale nemusíte být sami na sdílení toho, co v meditaci prožíváte. Pokud nejste typ osamělého vlka, kterému vztahy moc neříkají, přátelství s dalším meditujícím je neocenitelné. Na principu přátelství fungují také podpůrné meditační skupiny a s inspirativními lidmi se potkáte i na meditačních kurzech.  Také není problém požádat o setkání některého z učitelů Dhammy. Pro většinu lidí jsou to koneckonců dobré vztahy, které rozhodují o tom, jestli jsou v životě šťastní nebo ne.

5. Jděte na zmrzlinu

Někdy prostě meditovat nejde. V období krize, v těžkých životních situacích nebo když jste třeba jen příliš unavení. V takové chvíli je lepší dát si zmrzlinu a pro svoje štěstí uděláte víc, než kdybyste se trápili v meditaci. Budhovo učení nakonec není jen o meditaci, i když se na ni v naší kultuře často smrskává. Jít po Buddhově cestě ke štěstí znamená také jednat tak, abychom se za sebe nemuseli stydět, abychom byli se svým životem spokojení a zároveň byli i laskaví a štědří.